Květen 2010

Owl City - Hello Seattle

19. května 2010 v 20:41 | Diane |  Písničky
Další pěkná, občas trochu monotónní písnička :c)

Owl City - Hello Seattle

Hello Seattle, I am a mountaineer
In the hills and highlands
I fall asleep in hospital parking lots
And awake in your mouth

Hello Seattle, I am a mantaray
Deep beneath the blue waves
I'll crawl the sandy bottom of Puget Sound
And construct a summer home

Hello Seattle, I am the crescent moon
Shining down on your face
I will disguise myself as a sleeping pill
And descend inside of you

Hello Seattle, I am a cold seahorse
Feeling warm in your sand
I sing about the tide and the ocean surf
Rolling in the evening breeze

Hello Seattle, I am an albatross
On the docks and your boats
I sail above your inlets and interstates
Through the rain and open wind

Hello Seattle, I am an old lighthouse
Throwing beams of bright lights
Red in the morning, blue in the evening sun
Taking heed from everyone

Hello Seattle, I am a mountaineer
In the hills and highlands
I fall asleep in hospital parking lots

Take me above your light
Carry me through the night
Hold me secure in flight
Sing me to sleep tonight

Take me above your light
Carry me through the night
Hold me secure in flight
Sing me to sleep tonight





Owl City - Vanilla twilight

16. května 2010 v 20:19 | Diane |  Písničky
Moc pěkná písnička... :c) Vřele doporučuju alespoň jednou přehrát :c)

Owl City - Vanilla twilight

The stars lean down to kiss you
And I lie awake and miss you
Pour me a heavy dose of atmosphere

'Cause I'll doze off safe and soundly
But I'll miss your arms around me
I'd send a postcard to you, dear
'Cause I wish you were here

I'll watch the night turn light-blue
But it's not the same without you
Because it takes two to whisper quietly

The silence isn't so bad
'Til I look at my hands and feel sad
'Cause the spaces between my fingers
Are right where yours fit perfectly

I'll find repose in new ways
Though I haven't slept in two days
'Cause cold nostalgia
Chills me to the bone

But drenched in vanilla twilight
I'll sit on the front porch all night
Waist-deep in thought because
When I think of you I don't feel so alone

I don't feel so alone, I don't feel so alone

As many times as I blink
I'll think of you tonight
I'll think of you tonight

When violet eyes get brighter
And heavy wings grow lighter
I'll taste the sky and feel alive again

And I'll forget the world that I knew
But I swear I won't forget you
Oh, if my voice could reach
Back through the past
I'd whisper in your ear
Oh darling, I wish you were here



Manga kisses

14. května 2010 v 23:13 | Diane |  Manga






Hodnocení Posledního zvonění aneb proč jsem tam dneska vůbec chodila?

7. května 2010 v 19:34 | Diane |  Akce a to, co se stalo
Možná jste si všimli, možná ne, ale každopádně bych teď chtěla pokračovat v psaní článku Poslední zvonění, který jsem napsala ráno na hodině informatiky.

Celý den jsme se téměř neučili, akorát na angličtině, ale stejně jsme potom hráli šibenici... Ráno jsem váhala, jestli mám do školy vůbec chodit, protože mi nebylo moc dobře, ale teď jsem ráda, že jsem tam šla. Nejenom, že jsem strávila 2 z 6 hodin na počítači, ale taky jsem byla téměř 2 hodiny venku a sledovala fotbal (ten mě nebavil, ale co se dalo dělat).

Takže hodnocení dne? - Bylo to super a doufám, že to příští rok bude ještě lepší!

Mějte se

Diane

Poslední zvonění

7. května 2010 v 8:45 | Diane |  Akce a to, co se stalo
Poslední zvonění

Teda ne moje, ale našich oktáv a čtvrťáků. Už od včerejška jsem se děsila toho, co si na nás letošní maturanti připraví, protože vloni to bylo fakt výborný. Byla jsem celá pomalovaná a trochu zlitá, nemluvě o úplně prázdné peněžence. :c)

Letos jsem si dala pozor a neodpojila jsem se od skupinky, která vystoupila z autobusu, ale šla jsem se ségrou a ještě dvěma kamarádkami v davu. Loni stáli už u zastávky, proto mě letos překvapilo, že byli jenom těsně kolem školy. V půli cesty, která se mi dnes zdála až příliš dlouhá nás zastavila skupinka jedné z oktáv se slovy: ,,Peníze nebo voda!" a my musely vytahovat drobáky, které jsme si ráno rychle nasypaly do kapsy.

I přes naše snažení a štědrost jsme úplně nevyvázly a kažná z nás dostala malou spršku roztoku voda+ocet, přitom ségra chránila svopjí krosnu a já její vějíř na cosplay, neboť jede dneska do Brna a AnimeFest.

Musím končit

Mějte se fanfárově!